Na popravy jsme se museli dívat
Download image
Josef Bílý se narodil v roce 1926 v Horních Heřmanicích u Lanškrounu. Ve svém životě prošel nejen nacistickým, ale i komunistickým vězením. Jeho otec Josef Bílý starší se za 2. světové války zapojil do odboje. Na půdě výměnku schovával partyzány, utečené zajatce, ale i Vítězslava Lepaříka, velitele paradesantního výsadku s krycím názvem Glucinium. Dne 6. března 1945 do jeho domu vtrhlo gestapo. Josef Bílý starší byl ale včas varován a stihl utéct. Gestapo místo něho zatklo pamětníka a jeho matku Anežku Bílou. Byli odvezeni do Terezína do Malé pevnosti. I přesto, že se blížil konec války, prožili pamětník i jeho matka v Terezíně otřesné události. Josef Bílý ml. se v Terezíně nakazil skvrnitým tyfem a jeho léčení se protáhlo až do června roku 1945. Po únoru 1948 odmítl jeho otec vstoupit do JZD. Byl za to odsouzen na 19 let do komunistických vězení. Byl mu také zkonfiskován veškerý majetek a jeho žena musela vyplatit i jeho vlastní oblečení. Propuštěn byl až v roce 1960 na amnestii. Josef Bílý ml. do JZD také odmítl vstoupit, za což byl odsouzen na osm týdnů do vězení v Lanškrounu. Po návratu z vězení pracoval v JZD v Rudolticích a potom až do důchodu v Tesle Lanškroun. V devadesátých letech mu bylo vráceno jeho sedm hektarů, ale majetek otce mu i přes soudní líčení nikdy navrácen nebyl. V současnosti žije v Lanškrouně.
