MVDr. Augustin Buš

„Musím vám říct, že se jako ti ženisti, kteří tam byli, že se chovali teda velice slušně. Neexistovalo, že by bez dovolení… že by třeba si zabrali tam nějaký dům, ve kterém by spali, oni… nebo že by si chodili vařit k lidem do kuchyní. Nic takovýho nebylo, nevím přesně, kde se stravovali, ale vím, viděl jsem je, když tam svačili, že měli krabičky, prostě sedli si tam na… u těch aut, tam se najedli, všechno uklidili a nespávali tam v těch civilních těchdle… civilních domech. Protože museli to hlídat, samozřejmě tam byly hlídky, ráno se potřebovali umýt, tak se domluvili s dědečkem, že chodili… protože on neměl… tam nebyl… on neměl zavedenej vodovod ani kanalizaci v domě, tak tam byla pumpa na zahradě, tak vím, že se tam umývali do půl těla vždycky němečtí vojáci po ránu a oblíkli se. No a já jsem si tam hrál někde na zahradě nebo na dvoře, no a chovali se ke mně jako k malýmu děcku velice jako přátelsky. Nikdy jsem s nima nemluvil, protože jsem neuměl německy, ale pravděpodobně, kdybych uměl německy, tak by se mnou mluvili… Prostě chovali se velmi, velmi civilizovaně a ohleduplně, bych řekl, k civilnímu obyvatelstvu.“

„Ve válce osobní auta soukromá, to prakticky neexistovalo. Protože při obsazení osobní auta zabrala armáda, pokud se jim hodily. Pokud se jim nehodily, tak zůstaly těm majitelům, ale zůstaly v garáži, měly odmontovaný kola, stály na špalkách. My jsme si tam k sousedům, kteří měli takový auto, chodili hrát, do toho auta. Šli jsme do garáže, tam jsme si sedli, no, a točili jsme volantem, kterej teda jako neměl kola, protože stál na špalkách. To bylo z toho důvodu, aby se nezničily pneumatiky. A ty auta nemohly jezdit, protože nebyl benzin. Řešilo se to tak, že určitý třeba řemeslníci nebo určitý povolání, speciálně lékaři, ti dostávali zvláštní příděl, ovšem někteří lidi, kteří na ten příděl… neměli nárok na benzin, ten prostě neexistoval jako běžně, tak auta předělávali na dřevoplyn. To znamená, že místo kufru vzadu se přidělal kotel, kde destilací nebo suchou destilací dřevěných špalíků z tvrdého dřeva se vyráběl takzvaný dřevoplyn, který šel do speciálního karburátoru, a na to ty auta jezdily. Takhle na ten dřevoplyn byla vybavená také většina aut, která patřila do civilního sektoru. Benzin měla pouze německá armáda, něco mohla mít snad česká policie, samozřejmě měli benzin hasiči a měly benzin sanitky. Ale jinak soukromníci prakticky autama nemohli jezdit.“