Jan Chloupek

„Večer jsme šli spát. Najednou nás vzbudila strašná rána, spali jsme s našima v ložnici v jejich posteli. Všichni jsme se vzbudili, nevěděli jsme, co se stalo. V okně jsme uviděli nějakého chlapa, za ním další, okno bylo rozbité. Slyšeli jsme, jak v síni křičí další chlap. Ten, co byl v okně, skočil do ložnice a začal řvát na tatínka: ,Oblečte se, půjdete s námi.‘ My děti jsme plakaly, maminka také. Tatínek se musel obléknout, odvedli ho pryč. Vůbec jsme nemohli usnout, chtěli jsme tatínka.“

„Nikdo nechtěl do družstva vstoupit, ale komunisti je donutili. Když nechtěli poslechnout, hrozilo jim vystěhování ze vsi a zabavení majetku. Vystěhování ze vsi a nepracovat v zemědělství, to si rodiče nedovedli představit. V roce 1951 poslali krávy do společné stáje. Pamatuju si, co to bylo pláče, když krávy a ostatní dobytek odváželi z našeho domu. Rodičům nechali jednu krávu.“