Nakonec si za své utrpení můžeme vlastně sami
Download image
Irina Doguzova se narodila ve Vladikavkazu v roce 1967. Vyučila se dámskou krejčovou. V roce 1994 se vdala do Beslanu. Má pět dětí. Nejstarší syn Artur zemřel při teroristickém útoku ve škole. Třídenní obsazení školy přežili Mark (1996), Alan (1998), dcera Alina (1999) a Laida (2004). 1. září 2004 ji manžel se staršími syny odvezl do školy. Protože neměli hlídání pro malé dcery, otec s nimi čekal před školou. První den školy se totiž ještě neučilo a děti se těšily na krátké slavnostní zahájení školního roku. Prostřední syn Alan zůstal sám doma. Při nástupu na dvoře školy uslyšeli výstřely. Teroristé nahnali pamětnici i se syny do tělocvičny. Zde jako rukojmí proseděli následující dva dny. Třetí den je starší syn přesvědčil, aby se posunuli blíž k posilovně, kde se zdálo, že je o trochu víc vzduchu. První výbuch slyšeli jakoby zvenku. Druhý výbuch zapálil okolí tělocvičny. Střepina způsobila Arturovi smrtelné zranění hlavy. Irině Doguzové s Markem se podařilo utéct. V době přestřelky, která následovala po výbuchu, se schovávali pod stolem. Teroristé donutili rukojmí, aby si stoupali do oken jako živé štíty proti palbě zvenku. Událost zanechala na celé rodině hluboké trauma. Pamětnice dodnes nerozumí důvodům, které vedly k útoku na školu v Beslanu. Ze smrti svého syna viní i vládu, která situaci nebyla schopna vyřešit bez takového násilí.
