V naší společnosti přetrvává nedůvěra a nechuť ke všemu cizímu
Anna Grušová se narodila 7. ledna 1942 v Oxfordu. Její rodiče Eduard a Marta Goldstückerovi emigrovali v roce 1939 před nacistickým nebezpečím přes Polsko do Velké Británie. Eduard Goldstücker patřil již v meziválečném období k známým levicovým intelektuálům a v roce 1936 vstoupil do KSČ. Jeho příbuzní se stali oběťmi holokaustu. Po skončení druhé světové války se rodina vrátila do Prahy. Už od roku 1943 působil Eduard Goldstücker na exilovém ministerstvu zahraničních věcí, naposledy v letech 1950–1951 jako první čs. velvyslanec v Izraeli. Po návratu do Prahy byl 12. prosince 1951 zatčen a v roce 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu s pracovníky ministerstva zahraničí na doživotí. Anna s matkou a mladší sestrou Helenou žily u prarodičů v Jičíně. Po Goldstückerově propuštění z vězení v prosinci 1955 se celá rodina brzy přestěhovala do Prahy. Po maturitě na jedenáctileté střední škole studovala pamětnice na FF UK angličtinu a švédštinu. Během studií se seznámila s Jiřím Grušou, za kterého se v roce 1962 provdala. V šedesátých letech přivedla na svět dceru Milenu a syna Martina. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy rodiče emigrovali do Velké Británie a Jiřímu Grušovi byla z politických důvodů znemožněna literární činnost. Počátkem sedmdesátých let se manželství rozpadlo. Politické problémy postihly také Annu, která byla až do roku 1989 vystavena profesní diskriminaci a neunikla ani pozornosti Státní bezpečnosti. V roce 1989 zemřel její syn Martin. Po pádu komunistického režimu se Anně otevřely nové profesní možnosti. Začala překládat a v roce 1993 stála u zrodu Poradny pro uprchlíky. V roce 2006 byla zvolena zastupitelkou Městské části Praha 5. Z druhého manželství s Josefem Danišem má dceru Kristinu.