Dagmar Housková

„A já jsem byla tehdy vybraná, abych těm dětem, které slibovaly – mezi kterými byla i naše Jana, pokud vím – tak abych ten slib předříkala. To byl neskutečný zážitek. Neskutečný. Mně z toho běží husí kůže." – "Silný z toho, že to člověk bral vážně, že to prožíval?" – "Obrovsky. Obrovský to byl zážitek, protože to bylo při táboráku, večer, mezi skalami. A ty děti... Když jste viděl, že ty děti to berou, že je to naplňuje, že jim to něco říká, že to, co slibujou... Když každý přišel k těm základům skautingu a sliboval... Já jsem to automaticky... Já jsem se ten slib nemusela vůbec učit, já jsem ten slib měla v sobě těch dvacet let. Nebo kolik to bylo mezi. Prostě ze mě tam úplně... To byl úžasný zážitek.“

„Víte co? Protože už v tom čtřicátém devátém roce nám pionýři sebrali všechny věci. Oni nám sebrali všechny materiály, všechny stany, všechny podsady, všechny klubovny. Přetáhli vlastně náš program skautský. A z toho důvodu jsme nechtěli do Pionýra. Protože to byla vlastně úplně jiná... To byla organizace ideologicky zaměřená vysloveně na komunismus, nebo prostě na komunistickou výchovu. A to my jsme teda v žádném případě nechtěli." – "Jaká byla jiná možnost?" – "Bylo dost oddílů, které přešly do toho Pionýra, bylo dost oddílů, které přešly nejen do Pionýra, ale zůstaly současně třeba... Nebo byly v Tělovýchovné jednotě. Ono to bylo tedy svým způsobem výhodné, protože byla jistá možnost dostat nějaký materiál nebo něco od organizací. Hodně přešlo do Svazarmu, hodně přešlo do Ligy lesní moudrosti.“