Pavel Kamaráš

„Z tiskárny, kde jsem pracoval, jsem nastoupil na vojenskou základní službu 2. 1. 1960 do Čech, do Zákup. Po pár týdnech jsem byl převelen na Moravu do Krnova na jeden rok poddůstojnické školy. Nastal problém, protože já jako Maďar jsem se musel učit ve škole česky. I když jsem slovenštinu jakžtakž znal a ovládal, čeština pro mě byla ‚španělská vesnice‘. Tak jsem se musel učit česky.“

„V roce 1993 mně nastal opět problém, protože se Československo rozpadlo, vznikla Slovenská republika a Česká republika. Opět jako Slovák, když zůstanu jako Slovák, tak nedostanu veškeré výhody jako v Čechách. Tak jsem zažádal, abych měl volební právo a sociální zajištění a důchodové zajištění. Tak jsem zažádal na místním úřadě o přidělení českého občanství, což mně bylo vyhověno. Tedy mi byla v roce 1999 přidělena státní příslušnost česká. Tak to vidíte, jak to pokračuje, z obyčejnýho Maďara byl Slovák, a zůstal teď už Čech, vzniklo mi de facto třetí občanství.“