Erwin Kreuzwieser

„Až do mých šestnácti let jsme žili v Galgenbergu v blízkosti Slavonic. Před rokem 1945 byly Slavonice centrem regionu, jezdilo se tam nakupovat. Moji rodiče na to vzpomínají. Moji prarodiče z matčiny strany pocházejí z vesnice Mutná blízko Slavonic. Před rokem 1945 jsme byli jedna země. Potom tam najednou byl plot. Všechno, co bylo za plotem, bylo špatné. Když jsme šli na houby, museli jsme si dávat pozor, abychom se nepřiblížili hranici. Když šel někdo moc blízko, byl odveden do Českých Budějovic a musel platit pokutu. Pak ho propustili. Byli jsme na konci světa.“

„Roli hraje nacionalismus. V severní oblasti Waldviertelu, v roce 1921 tam vznikla hranice a čtrnáct vesnic, které předtím byly rakouské, byly najednou součástí Československa. Pro všechny to bylo divné. Potom, když na tom Češi nebyli dobře, tak německá říše udělala stejnou chybu jako Češi. Toto napětí, které se možná teď trošku zpracovává, to tady bylo naprosto přítomné. Ještě existuje generace, která zažila rok 1945, nebo jim o tom povídali rodiče, že v Československu něco ztratili, třeba své příbuzné. To se nedá jen tak smazat.“