Olivier Lichý

* 1960

  • "Bylo tam české vojenské auto se třemi pohraničníky a dvěma psy, a když jsme přijeli, namířili na nás samopal. Když je vám jedenáct, je to docela zážitek. Rodiče mi to nemuseli vysvětlovat. Když je vám jedenáct, tak věci chápete. Když je vám pět, tak ne, ale když je vám jedenáct, tak vidíte, že když vás na hranicích požádají, abyste drželi hubu, když čekáte tři hodiny, než překročíte hranice, a když to uděláte, tak vás donutí sundat si boty a ponožky, abyste ukázali, že uvnitř nic není, tak velmi rychle pochopíte, co je to diktatura, a ještě víc si vážíte toho, co je to svoboda a demokracie, když přijedete do Francie." Translated by DeepL

  • "V roce 1990 ještě existovali sokolové v zahraničí a my jsme každé čtyři roky pořádali jejich setkání. V tom roce se konal slet v Paříži a o dva měsíce později, v červenci 1990, se český sokol znovu ozval a uspořádal malý slet v Praze. Tam jsme se samozřejmě sešli, a to s velkými emocemi, protože když jsme šli, bylo kolem průvodu spousta lidí a babiček, které plakaly a mávaly nám. Bylo to velmi dojemné". Translated by DeepL

  • "Můj otec začínal v politice, ale byl ve straně, která byla proti komunistické straně. Když se komunisté v roce 1948 dostali k moci, začali zavírat lidi do vězení, protože nemysleli jako oni. Otec žil ve Znojmě, nedaleko Rakouska, a protože měl kamaráda lesníka, který znal lesy jako své boty, věděl přesně, kde přejít hranice, aniž by ho celníci zahlédli. Když komunisté začali zavírat lidi do vězení, otcova strana organizovala útěky z vězení, které pak šly přes jeho síť, protože to celé organizoval. Ale česká policie nebyla o nic hloupější než můj otec, který byl inteligentní, takže za pár měsíců, v únoru 1948 se komunisté dostali k moci, a v květnu 1948 už zařídil, aby řada lidí odešla, ale české policii se podařilo tuto síť odhalit a můj otec, jehož otec byl četník, byl varován, že druhý den přijde policie a zatkne ho. Tak sehnal své kamarády, protože s ním byli tři lidé, aby zorganizovali únikovou cestu, a tak v květnu 1948 můj otec utekl, aby se vyhnul vězení". Translated by DeepL

  • Full recordings
  • 1

    Paris, Česká škola bez hranic Paříž, 27.11.2021

    (audio)
    duration: 48:14
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Být součástí Sokola je politika, stejně tak když se scházíte při volejbalu nebo kartách, nebo dokonce jíte knedlíky

Olivier Lichý, 2021
Olivier Lichý, 2021
photo: Post Bellum

Olivier Lichý je francouzský soudce, narodil se v roce 1960 v Paříži. Jeho otec byl Čech, původem ze Znojma, a jeho matka je Francouzka, pochází z Paříže. Olivierův otec jakožto odpůrce komunistického režimu odešel v květnu 1948 za hranice. Po příjezdu do Francie se rychle připojil k Sokolu de Paris, spolku sportovců a vlastenců, který sjednocoval české emigranty žijící ve Francii. Olivier Lichý se od 13 let po vzoru svého otce také účastnil sokolské činnosti, hrál volejbal, věnoval se gymnastice a českému lidovému tanci. Od roku 1967 se několikrát podíval do Československa, kde alespoň částečně poznal život v totalitě. V roce 1986 se zúčastnil sokolského sletu v Curychu, poté v roce 1990 v Paříži a téhož roku v Praze, těsně po pádu komunistického režimu. V roce 2023 žil nedaleko Paříže.