Gestapáci mamince po porodu chtěli rozvázat jazyk, odmítli ji převézt do nemocnice
Download image
Vítězslav Malý se narodil 23. května 1943 v pankrácké věznici. Jeho otec Josef Malý, majitel prosperující stavební firmy, se ještě před začátkem války zapojil do protinacistického odboje. Se svým stejnojmenným bratrancem, který byl tajemníkem Svazu letců, se podílel na organizování ilegálního transportu československých letců z protektorátu do ciziny. Vítězslavův otec ubytovával letce ve svém bytě, zprostředkovával jim falešné doklady, zajišťoval finančně i svými kontakty jejich průchod tzv. balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii. Od 16. února 1942 se musel skrývat před gestapem. Ukrýval se v bytech přátel a poté i u sebe doma, kde měl vybudovanou tajnou místnost. 12. března 1943 gestapo zatklo jeho ženu Vlastimilu, která byla ve vysokém stupni těhotenství. Jejich dvě malé děti odvezli neznámo kam. Josef se znovu ukryl u přátel a po čase vypátral, kde jsou jeho děti internované. Zřejmě pomocí úplatků pak dokázal zajistit jejich předání do péče příbuzným. V téže době Vlastimila v pankrácké věznici porodila Vítězslava a zhruba sedm týdnů poté tam zemřela, pravděpodobně na infekci, jež nebyla dostatečně léčena. Vítězslav byl poté vydán svému strýci, u něhož spolu se sestrami strávil poslední dva roky války. V květnu 1945 jeho otec vystoupil z ilegality, vzal si k sobě všechny své děti a v roce 1946 se oženil s Marií Haškovou, jež pak Vítězslava i jeho sestry vychovávala. V roce 1948 komunisté znárodnili otcovu stavební firmu a v polovině 50. let byl Josef Malý obžalován kvůli tomu, že nenahlásil barevné a drahé kovy, které nakoupil pro chystanou stavbu domu. Byl odsouzen k dvěma a půl roku vězení a propadnutí veškerého majetku. Vítězslav kvůli svému původu nedostal v roce 1960 doporučení k vysokoškolskému studiu. Vyučil se spojovým mechanikem, deset let stavěl telefonní ústředny a teprve poté směl dálkově vystudovat střední průmyslovku. Od roku 1972 vyučoval na učilišti spojů, absolvoval pedagogické minimum a poté konečně i vysokou školu. Učitelem byl až do svého odchodu do důchodu v roce 2011. V roce 2023 žil v Praze.
