Každý začátek je těžký, ať jste kdovíkde
Download image
Vlasta Najmanová se narodila 4. února 1939 matce Marii, rozené Brumkové, a otci Václavovi Šárovým v osadě Reflektor na řece Bolšoj Uzeň poblíž města Saratov v Sovětském svazu (SSSR). Rodiny jejích rodičů přijely v letech 1925 a 1926 do komuny, později do kolchozu Reflektor, aby zde všichni začali nový život uprostřed nehostinné stepi a pomohli s budováním komunismu. Tvrdě pracovali, vesnici vybudovali doslova z ničeho, přesto byli ve 30. letech postiženi represemi sovětského režimu. V únoru 1938 byl zatčen Leopold Brumek, strýc Vlasty Najmanové, neprávem obviněn ze špionáže a odsouzen na osm let v gulagu. Přesně v den jejího narození zemřel v lágru Bulatovo, nevydržel drsné podmínky a nelidské zacházení. V roce 1941 odešel tatínek Vlasty Najmanové bojovat se Svobodovou armádou po boku sovětských vojáků proti Němcům, v Polsku však zahynul. Rodina se po válce rozhodla vrátit domů, roku 1950 přijeli vlakem do Svinova na Ostravsku. Maminka musela živit tři děti i své rodiče, kterým nebyl přiznán důchod za léta odpracovaná v SSSR. Vlasta Najmanová vystudovala střední zdravotnickou školu a nastoupila do nemocnice jako porodní asistentka. Roku 1962 se vdala za Karla Najmana, který také strávil dětství v Reflektoru. Vychovali spolu dvě děti, dceru Jiřinu a syna Václava. Přestěhovali se do Nového Strašecí a pamětnice pracovala nejprve v jeslích, poté až do roku 1994 v nemocnici v Kladně. V roce 2024 žila v Novém Strašecí.
