František Novák

„Já se pamatuji, že jsme měli načerno přivezené obilí, to se mlelo v noci, chodilo se do mlýna. A přivezli jsme čerstvou mouku, měli jsme dva pytle mouky. A měla zrovna přijít kontrola. Neměl kam to uklidit, tak to táta, aby to bylo co nejrychleji, tak to strčil mezi krávy pod žlab. Tam stály dvě a dvě krávy vedle sebe, tam byly veliké kamenné žlaby, jinde nebylo místo. Tak otec nevěděl, kam honem s tím, tak to tam strčil pod ty krávy pod ten žlab. Strčil tam slámu, aby to zakryl. Jenže než tam kontrola přišla [...] Já jako zvědavý kluk jsem chodil s nimi, jeden byl vysoký v uniformě a dva byli v civilu. A šel takhle po tom chlévě, jak byl chlév dozadu, tak to přešel, tam mezi těmi posledními kravami byla ta mouka schovaná. Jenže krávy slámu odhrnuly a ty pytle se tam bělaly. Mouku jsme dávali do plátěných pytlů. Samozřejmě se doma dělalo plátno, z toho se dělaly pytle. A jak krávy tam cítily tu mouku, to byla pro ně laskomina, tak tu slámu odhrabaly a lízaly to. Tak šel mezi ty krávy a pamatuji se dodnes to slovo: ‚So gut.‘ Otočil se a šel pryč, ti dva chlapi už tam za ním nezašli. Tak odešel pryč a táta byl celý zpocený, říkal: ‚Já už jsem viděl, že mě zavřou.‘ Ale všechno dobře dopadlo.“

„V práci mě tepali, že jsem provokativně šel za plentu. Žádný nechodil za plentu, komunisti chodili volit manifestačně. Já jsem samozřejmě šel za plentu a nebyla tam tužka. Tak jsem se vrátil zpátky a říkám: ‚Jak to, že tam není tužka?‘ Tak mi tužku dali a já tam šel a zaškrtal, co jsem potřeboval, a dal jsem to tam zpátky. Tak oni věděli, že jsem je nevolil a ještě jsem na nich chtěl provokativně tu tužku. Nahlásili mě zase do fabriky, chvilku tam na mě měli takové povídání, ale přežil jsem to. Nic mi neudělali, nic mi udělat nemohli. Dělal jsem na jatkách, to byla práce těžká. Nic horšího mi udělat nemohli, než že jsem musel dělat.“