Jiří Otradovec

* 1933

  • „Procházel jsem Národní třídou, když jsem přijel druhý den do Prahy, a vedle šla děvčata, nějaké studentky zřejmě. A říkají: ,Tady to bylo.‘ A dívaly se k nějakému zákoutí, výklenku tam na Národní třídě. Tam hořelo plno svíček a byla tam fotografie kardinála Tomáška. A já říkám: ,Děvčata, co tu bylo? Já jsem teď přijel z Moravy, já nevím nic.‘ A ony mi říkají: ,Tu nás včera nejvíce bili.‘“

  • „Můj strýc vždycky vynášel fekálie. A když nesl ten kyblík, tak si potom zavázal dole nohavice a nacpal do nich brambory, které tam měli uvařené pro prasata. Tak to tajně nesl, aby se víc uživili, protože ta strava byla minimální a špatná. Říkal, že i mezi těmi dozorci byli různí lidé, že se mu přihodilo – až s pláčem na to vzpomínám –, že se našli takoví lidé, že… On to zpozoroval, ten dozorce. Potkal ho na chodbě, oni museli vzdát hold tomu dozorci, pozdravit ho a strýc se nemohl ohnout, uklonit, protože tam měl zavázané ty brambory. Zkrátka ten dozorce to poznal a nějak nad tím mávnul rukou, jak se říká. Prostě ho nechal projít. A toto všechno vzbuzovalo i závist mezi vězni.“

  • „Jen takovou svou důmyslností se dostal z první linie, kde hodně chlapců zahynulo, do kuchyně tím, že – jak jsme říkali – markýroval, předstíral, že má nějakou chorobu. Lékař ho viděl, jak kulhá, a to mu stačilo. On si dal takové dřevěné kolíky do bot, aby ho to hodně bolelo, a tak musel kulhat. Vojenský lékař ho nechal projít se sem a tam a zařadil ho do kuchyně.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 10.08.2021

    (audio)
    duration: 02:15:20
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Obloha jenom hučela

Jiří Otradovec, 50. léta 20. století
Jiří Otradovec, 50. léta 20. století
photo: Archiv pamětníka

Jiří Otradovec se narodil 17. ledna 1933 v Prostějově. Krátce nato se s rodiči přestěhoval do Jundrova (dnes součást Brna), kde zažil období druhé světové války. V roce 1938 musel otec Ludvík i strýc František rukovat v rámci vyhlášení všeobecné mobilizace. Za války pak nacisté strýce Františka věznili v Dachau. Po základní škole Jiří studoval soukromé církevní gymnázium ve Fryštáku, po únorovém převratu tajný noviciát. V padesátých a šedesátých letech pracoval na dělnických pozicích v Brně. V letech 1955-1957 komunisté věznili pamětníkova bratra Ludvíka, salesiánského kněze . V druhé polovině 60. let se Jiří přestěhoval za svou budoucí manželkou Julií do východoslovenské Levoče, kde si zároveň doplnil vzdělání a pracoval jako zdravotník. V osmdesátých letech navštívil svou sestru a řeholnici Annu Otradovcovou v Turíně. Při této příležitosti se setkal i s tehdejším papežem Janem Pavlem II., kvůli čemuž byl po návratu do Československa vyslýchán. V listopadu 1989 byl – shodou okolností – v Praze. V době natáčení rozhovoru (2021) žil v Brně-Jundrově.