Přišli k nám domů a vše rozmlátili. Z Jáchymova se pak táta vrátil bez zubů
Download image
Zdeňka Pěkná přišla na svět 25. října roku 1946. S rodiči a o rok starším bratrem Jiřím žili v Čáslavi, kde tatínek Antonín Březina provozoval fotografický ateliér. Poklidné dětství se změnilo v roce 1951, kdy tatínka zatkli estébáci. Po soudním procesu v rámci skupiny Jaroslava Němečka si měl odpykat svůj desetiletý trest v Jáchymově. Na podmínku ho nakonec propustili roku 1955. Pamětnice se s bratrem a maminkou museli odstěhovat do velmi nuzných podmínek. Kvůli špatnému kádrovému profilu nemohla studovat vysněnou zdravotnickou školu, začala se tak učit zahradnicí v Čáslavi. Později si v Praze dodělala maturitu. Během pohnutých srpnových dnů roku 1968 byla se svým nastávajícím manželem v centru dění, zažila střelbu u Národního muzea i násilí před budovou rozhlasu. Jako dcera fotografa tyto momenty zaznamenávala. V roce 1970 se vdala, s manželem vychovali dvě dcery. Během normalizace se pamětnice bála o osud svých dětí a cenné fotografie z vpádu vojsk Varšavské smlouvy ukryla, dodnes je bohužel nemůže najít. Po pádu komunistického režimu začala podnikat v oboru zelinářství. V roce 2024 žila v Praze.
