Ještě mi nebylo pět let, když pro tatínka přijelo gestapo
Milena Pelcnerová, rozená Pouchaničová, přišla na svět 23. prosince 1938 v Hájích u Příbrami jako nejmladší ze čtyř dětí. Její otec Ivan Pouchanič byl za války aktivní v odboji. V listopadu 1943 jej zavřelo gestapo a věznilo ho na Pankráci a v Terezíně. V listopadu 1944 otce odsoudili za odbojovou činnost k trestu smrti, popraven byl spolu s dalšími příbramskými odbojáři 19. února 1945 v Brandenburgu. Rodina dostala jen krátké vyrozumění a balíček šatů. Pamětnice vzpomíná na okamžiky konce války na nedaleké Slivici. V roce 1944 nastoupila do obecné školy v Hájích a po absolvování měšťanky v Příbrami úspěšně složila zkoušky na Pedagogický institut v Brandýse nad Labem. Kvůli maminčinu špatnému zdravotnímu stavu jí ale neměl kdo platit internát. Vyučila se tedy prodavačkou metrového textilu a práce ji nakonec bavila. Vdávala se v sedmnácti letech, s manželem vychovali tři děti. S rodinou žila v Hájích a krátce prodávala v Příbrami. Poté se přestěhovali s manželem do nedalekých Smolotel, kde Milena po mateřské dovolené nastoupila jako poštovní doručovatelka. Jakmile děti povyrostly, pracovala na různých pozicích v JZD Smolotely až do důchodu. Vzpomíná na invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, kdy měla syna v Praze v nemocnici. O sametové revoluci se dozvěděla z televize. V roce 2022 žila Milena Pelcnerová ve Smolotelích.