Marta Petráková

„Jager míval úvodní slovo a vždycky nějaký školení, jestli vám to někdo říkal. Vždycky nějaký téma hodil a podle toho jsme se měli ten týden nebo já nevím, jak jsme se scházeli, já... už bylo za týden nebo za čtrnáct dnů, ale takhle jsem si jako napsala třeba, že... To byla válka nebo, no, byla válka v tý době čtyřicet... (Muž: To bylo, mohlo bejt těsně před válkou, během, během začátku války.) No a takže on tam jako zdůrazňoval vlastenectví, a že můžeme být hrdý k český zemi, a my jsme skutečně se tak cítili tenkrát, dneska nic takovýho neexistuje, dneska ty mladý vůbec nemají ánung, my bysme pro to udělali já nevím co... No, tak vlastenectví, hrdost, to jsem říkala, dobrý skutek, že máme vždycky udělat...“

„Oni tenkrát udělali nějakej akční výbor v Libušíně a sebrali pár těch Němců a vedli je pod Schöllerku a tam je zastřelili, to vám asi vyprávěli. (Muž: Tenkrát mně to říkal buď Roy, nebo Dingo a nikde jsem o tom nenašel žádný záznamy.) No, to asi záznamy nejsou, protože řada lidí s tím ani nesouhlasila, protože – chyťte Němce, protože je Němec. Ty, co to zavinili, byli dávno pryč, ty utekli, a tohle celkem jako my jsme brali, že to byli lidi, který zaplatili za ty druhý. Ty byli narvaný do tý války, ty museli... když ne, tak by je byl odstřelil on. No, tam pár jich teda zastřelili a jsou pod tou haldou, pak na to se sypala dál ta halda schöllerská.“