Pořád vidím ty strašný stroje, jak letí a sází bomby
Zdenka Pilátová se narodila jako Ševčíková 16. června roku 1929 v Bratislavě. Tam začala chodit na základní školu. V roce 1938 musela odejít kvůli situaci na Slovensku s otcem Josefem do Čech. Matka Terezie jí krátce předtím zemřela. Zdenka nejprve asi rok pobývala u tety v Mělníku, tam zažila i 15. březen 1939. Poté se vrátila k otci, který se mezitím znovu oženil a usadil se s novou ženou Emílií v Brně. Většinu druhé světové války strávila tam, zažila bombardování města v letech 1944 a 1945. V létě 1945 nastoupila do učení u firmy Pazdírek a vyučila se knihkupkyní – hudebninářkou. V roce 1948 se poprvé vdala za kolegu knihkupce, narodily se jí dvě děti – syn Zdeněk v roce 1949 a dcera Helena v roce 1953. Na začátku 60. let začala pracovat v knihkupectví, zůstala tam až do důchodu. Krátce po 21. srpnu 1968 s kolegy sbírali podpisy proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. Po sametové revoluci, už jako penzistka, si ještě přivydělávala jako uklízečka. V roce 2023 žila v Brně.