„Důležitá věc byla, že první místo, kam jsem šel přesvědčovat lidi, aby se zapojili do generální stávky, protože byl stávkový výbor... Po 17. listopadu se ustanovilo Občanské fórum, které řídilo následné akce. A rozhodlo se, že někdy v druhé polovině listopadu bude generální stávka, a my jsme se snažili přesvědčit lidi, aby to té generální stávky šli. A jedno z prvních míst, kam jsem šel, byl servis aut, kde se servisovala drahá západní auta, které sis tady v Čechách koupil za bony. Oni tam servisovali ta západní auta, tak viděli, jaký je rozdíl mezi Škodovkou nebo Ladou, oni byli prozápadně orientovaní, a řekli nám, jak nám můžou pomoct. A já jsem jim řekl, aby nám nachystali tři auta, abychom mohli jezdit do regionů. Takže oni se domluvili mezi sebou a každý den vzali svoje auto, na benzín jim přispěli kolegové, a vozili nás po těch regionech. Takže já jsem mluvil v Mnichově Hradišti, v Náchodě, v Rychnově nad Kněžnou a tak dál.“
Po mě na tribuně vystoupil komunista Miroslav Štěpán a řekl: ‚Nejsme zemí, kde budou děti vládě diktovat, jak to bude.‘
Vladimír Šlachta se narodil 27. března 1970 v Třebíči. V 18 letech se odstěhoval do Prahy kvůli studiu na Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakultě. Nástup na vysokou školu značně ovlivnila blížící se Sametová revoluce. Ačkoliv se prvních demonstrací osobně nezúčastnil, od 19. listopadu 1989 se aktivně zapojil do revolučních aktivit a objížděl regiony a přesvědčoval místní obyvatele i zaměstnance velkých podniků k zapojení do Generální stávky. V rozhovoru detailně vzpomíná na období Sametové revoluce i následné změny režimu. Ve svých 22 letech si pořídil živnostenský list a roku 1990 začal podnikat s historickým sklem. Pracoval na manažerských pozicích ve velkých korporátních společnostech a dva roky života strávil v letech 2011-2013 pracovně ve Vietnamu. Je ženatý a má tři syny.
