Jurina Slaninová

„Já jsem to měla dobré, protože když přišli ruští vojáci. Tak takhle, byla dovolená a my byli na dovolené. A z té dovolené nás ani nevolali, ale každý měl povinnost sám od sebe tam přijít a nahlásit se. Tak jsme šli. A já jsem dělala normální svoji práci. Já jsem v té době dělala proviantního náčelníka. A tam oni Rusáci přijeli a neměli ani ešus s sebou. Jedli tak, že si ohřáli někde venku. My jsme je tam nechtěli pustit. To bylo všechno pod zemí a z venku nebylo nic vidět, jen jak Rusáci si ohřívají. No bylo to hrozné tenkrát. Strašně jsem ty kluky litovala, ale my zase měli rozkazy, že jsme to nemohli nějak ovlivnit.“

"Nastoupily jsme všechny do řízení leteckého provozu a to bylo nasměrované z Ameriky, jak byli RAFáci, jestli vám to něco říká. Tak ti vlastně, ti důstojníci, kteří tam byli, tak nás učili řízení leteckého provozu podle toho moderního systému. Tak nás učili důstojníci, kteří sloužili v RAFu."