Šedesát let nestraníkem a pak jim tam vlezu
František Tampier se narodil 29. listopadu 1937 v jihočeské osadě Jarošovice. Během dětství se ale několikrát stěhoval. Konec války jej tak zastihl v Předboři. Později se rodina odstěhovala do Křelovic na Plzeňsku, kde nahradila odsunuté Němce. Vlastnili zde hospodářství, o které ale později přišli v rámci kolektivizace zemědělství. V roce 1955 absolvoval gymnázium a nalezl zaměstnání na poště. Práce jej ale nenaplňovala, a tak o rok později vstoupil do armády. Vystudoval vojenské učiliště v Lipníku nad Bečvou a od roku 1960 sloužil jako velitel roty u výsadkového vojska. V roce 1967 byl převelen na východní Slovensko, kde se stal náčelníkem Služby pohonných hmot a maziv. Zde jej také zastihla okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 . Později byl podroben kádrovým prověrkám, kterými prošel, ačkoliv nebyl straníkem a během okupace se připletl do konfliktu se sovětskými vojáky. Za normalizace sloužil u 57. motostřeleckého pluku ve Stříbře, kde zastával zástupce náčelníka štábu. Ve stejné době absolvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Naléhání ke vstupu do komunistické strany ze strany nadřízených ale odolával až do listopadu roku 1989. Měsíc nato svrhla komunistický režim sametová revoluce a pamětník ze strany vystoupil. Opustil také armádu. V roce 2021 žil ve Stříbře.