Oldřich Zadražil

„Tak mi bylo třináct roků a už tenkrát tedy ti učitelé nebo ten pan ředitel, který to rozhodnutí napsal, věděl, že mám v myšlení názorovou rozštěpenost, což, když se na to zpětně dívám, tak si říkám, jak to ve třinácti mohl poznat, protože určitě jsem se neposmíval pionýrům, nehádal se s pány učiteli o nějaké politické věci. Jenom tedy bylo vidět, že ministruji, a pak už věděli, že dalším studiem bych nenabyl správného třídního a světového vědeckého názoru."

„Vedle toho požadavku na výkon funkce ministranta, tak protože nebyla žádná místnost nebo možnost, kde se scházet, tak zavedl, ke zděšení jeho tehdejších kolegů pánů farářů, instaloval v sakristiii v jezuitském kostele terč na házení šipek, zavedl v sobotu odpoledne schůzky ministrantů, kde vyhodnotil, kdo nepřišel, dostal záporné body, kdo něco provedl, otáčel se nebo nebyl správně ustrojený a někdo dostal kladné body, když dobře vystupoval a na té schůzce nám, řekl bych, určil ty povinnosti, ale na druhé straně dovolil, co ministranti dělají a nemají dělat. že zavedl soutěž, kdo nejdál sfoukne svíčku, kdo kotlíkem kadidelnice nejdéle vydrží točit nad hlavou."

„Říkám to hloupě, byli jsme překvapeni, že v tom Rakousku je zelená tráva. Člověk byl tak nějak, jako měl zažito tu železnou oponu nebo to, že to je taková nedostupná zem, že jsme byli překvapení tím, že tam je zelená tráva."

„Říkám, že jsem měl strašně hodnou maminku, to říká většina lidí, že byla pracovitá, starostlivá, že nás určitě vedla, abychom nezlobili, ale že byla první, kdo mě naučil lhát. Říkala: ,Teď už jsi sám někdy doma, a kdyby někdo bouchal na dveře, podívej se, kdyby to byla slečna Šimonovská z národního výboru, tak sepisuje slepice. Tak je zavři a řekni, že máme jenom tři.´"

„Můj otec byl v roce 1939 zatčen, byl zavřený. Byl lidovým soudem v Berlíně odsouzen ke tři a půl letům káznice jako funkcionář a cvičitel Orla. Řekl bych, že měl, nevím, jestli se dá říct to štěstí, že byl mezi těmi prvními postiženými, kdy, nevím, jestli to řeknu správně, Němci ještě zachovávali jakous takous zákonnost a ty tresty vyměřovali. Nebyl v koncentračním táboře, ale v káznici ve Waldheimu."