Irena Zemanová

* 1938

  • „Nějak se přišlo na kontakty, které mezi sebou Křesťanské sbory měly, a tatínka zavřeli. Ale jemu vlastizradu nedokázali. Bůh dal tu milost, že si ji tatínek asi nenechal vnutit. Byl zavřený za porušování shromažďovacího zákona, žádná vlastizrada. Byla to zajímavá záležitost, protože naši měli ten den noční pohotovostní službu. Maminka v tom období studovala na učitelku mateřské školy, ale poté jako křesťanka nic takového provozovat nemohla, a tak pracovala s tatínkem jako zdravotní sestra. No a tak měli tehdy pohotovostní služby a z ní odešla maminka s nějakými výkazy na městský úřad zdraví a tatínek šel domů. Domů se ale vrátil až za půl roku, protože ho mezitím cestou domů zatkli a odvezli. Maminka přišla domů, a on nikde nebyl, ale měl ordinovat. Pacientům tak nevím, co vyprávěla, asi že se zdržel. Potom k nám přijeli a udělali u nás prohlídku.“

  • „Připravoval se na to, když odejde, tak bude v zahraničí v nějakém kabaretu, aby se uživil. Zemřel při pokusu o přechod hranic ve Znojmě. Tam nás zavolali a museli jsme ho identifikovat. Dotkl se totiž drátů. Byl na útěk připravený. Měl tmavomodrý oblek a přes něj teplákovou soupravu. Šel přes hranice, asi jich bylo více, ale my jsme o tom nevěděli vůbec nic. Řekl nám, že jede na dovolenou na Vranovskou přehradu. Potom nás zavolali, protože měl u sebe maturitní vysvědčení jako jediný doklad. Měl kožené palčáky, které měly náplet, a on jak se plazil, v rukou měl dřevo, kterým zdvihal ostnaté dráty, ve kterých byla elektřina, a ten jeden osten z drátu mu probodl pleteninu na palčáku. To znamenalo konec.“

  • „Byla jsem pokřtěna, ale myslím, že to bylo, až když jsem byla studentka. Byli jsme tehdy tři, bylo to za totality a bylo to trochu problematické. Chtěli jsme se dát pokřtít, tak nás jeden bratr pokřtil u Pisárek ve Svratce. Jindy byly křty třeba na koupališti v Líšni, křest je totiž ponoření celého těla do vody. Tak, jak Jan Křtitel křtil v Jordánu, tak křtíme i my ponořením celého člověka. Tak jsme byli tři pokřtěni jednoho dne v Pisárkách, někdy vpodvečer.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 24.02.2020

    (audio)
    duration: 02:41:34
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
  • 2

    Brno, 11.04.2022

    (audio)
    duration: 01:55:40
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Tátu komunisté zavřeli, bratr zahynul při útěku přes hranice

Irena Zemanová v roce 1943
Irena Zemanová v roce 1943
photo: Archiv pamětnice

Irena Zemanová přišla na svět 22. srpna 1938. Vyrůstala v lékařské rodině, její tatínek měl v Brně praxi. Pocházela z věřící rodiny, jež se hlásila ke Křesťanským sborům, které však po roce 1948 komunistický režim zakázal. Její tatínek byl v polovině padesátých let zatčen a zhruba půl roku vězněn za udržování kontaktu s členy církve. Bratr Jan se v roce 1956 pokusil překročit hranice, během útěku však tragicky zemřel. Irena Zemanová se i přes zákaz komunistického režimu stýkala s lidmi z Křesťanských sborů, později vzdělávala mládež. V době normalizace se rozhodla, že se stane pěstounkou. Vychovala čtyři děti, se kterými i v době jejich dospělosti zůstala v úzkém kontaktu. V roce 2022 žila v Brně.