Nejsme vůbec statečná generace
Download image
Jana Bobková, dívčím jménem Šebelíková, se narodila 15. října 1926 v Plzni. Její dětství a dospívání je spjato s pivovarem Prazdroj, kde byl její otec Jan Šebelík v letech 1930–1951 vrchním sládkem. Rodina v té době bydlela ve služebním bytě ředitelské vily přímo v areálu pivovaru. Matka Jany Bobkové se za svobodna jmenovala Olga Kroftová a pocházela z významné rodiny. Její otec byl ředitelem pojišťoven, dědeček plzeňským primátorem a prastrýc Kamil Krofta se v letech 1936–1938 stal československým ministrem zahraničí. Během války se Kamil Krofta zapojil do protinacistického odboje, za což byl v roce 1944 zatčen a do konce války vězněn v Malé pevnosti Terezín. Jana Bobková vzpomíná na každodenní chod pivovaru, otcovy běžné povinnosti související s jeho funkcí, současně ale také vzpomíná, jak ona a její nejbližší prožívali traumatizující období po mnichovské dohodě i tragédii českého národa po atentátu na Heydricha. Ona sama obavy nejsilněji zažívala na jaře 1945, kdy byla Plzeň opakovaně bombardována. Během náletů, kdy se téměř denně museli ukrývat v pivovarských sklepích, došlo k těžkému poškození obou plzeňských pivovarů, včetně obytných domů a ředitelské vily. Byt rodiny Šebelíkovy byl navíc poškozen také následkem probíhajících bojů při osvobozování Plzně americkou armádou. Ještě během války začala Jana Bobková studovat na gymnáziu, studium ale v roce 1944 přerušila kvůli nucené práci pro Říši. Naštěstí mohla zůstat v Plzni a pracovat v ordinaci pivovarského lékaře. V té době se také seznámila se svým budoucím manželem Karlem Bobkem, tehdy primářem plzeňské interní kliniky, později hlavním internistou republiky a vysokoškolským profesorem. Po válce odmaturovala a nastoupila do zaměstnání, nejprve pracovala v administrativě v pivovaru, později ve zdravotnictví. Plzeňské pivovary byly po válce na základě Benešových dekretů znárodněny a původní vedení bylo nahrazováno novým. Jan Šebelík ve funkci technického ředitele a vrchního sládka zůstával dál. Výhrady vůči němu mělo už během války německé vedení a následně i komunisté, díky své vysoké odbornosti se ale stal nenahraditelným. Počátkem 50. let ho začala tajně sledovat Státní bezpečnost, v roce 1951 byl komunistickým vedením pivovaru odvolán z funkce a v roce 1957 byl za údajnou špionáž a velezradu zatčen. Hlavním důvodem jeho zatčení a následného odsouzení byl ale především kádrový posudek, vypracovaný v duchu tehdejší komunistické ideologie. Jan Šebelík byl odsouzen k pěti letům, které strávil ve věznici v Leopoldově, propuštěn byl na podmínku v roce 1961. Pro dříve váženou a respektovanou rodinu vrchního sládka znamenalo jeho odsouzení okamžité sociální vyloučení. Jana Bobková navíc ve svých 38 letech nečekaně ovdověla, svému životnímu partnerovi ale zůstala věrná a nikdy se již neprovdala. Vychovala dvě děti, v roce 2023 žila střídavě v Praze a v Plzni.