Košice, Klatovy, Plzeň, Praha, Jičín – stěhování napříč republikou
Věra Kordíková, rozená Hergetová, se narodila 19. července 1933 v Košicích. Její otec Josef Herget byl důstojníkem československé armády, vystudoval Vysokou válečnou školu v Praze a sloužil na vojenské posádce v Košicích. Ve městě se seznámil s Ludmilou Hynkovou, vzali se a narodila se jim Věra. Později měli ještě syna Ivana. Po mnichovské dohodě a vyhlášení autonomie Slovenska se museli čeští vojáci a úředníci vrátit do Čech. To se týkalo i Věřina otce, který byl přeložen do Plzně. Jeho rodina ještě nějaký čas pobývala ve Spišské Nové Vsi. Po německé okupaci v březnu 1939 otce propustili z armády a našel práci jako úředník ve Vyšší hospodářské škole v Klatovech, kde Hergetovi prožili celou válku. Josef Herget se účastnil domácího odboje, zapojil se do odbojové organizace Obrana národa. V dubnu a v květnu 1945 pomáhal americké armádě, za což obdržel vyznamenání Medal of Freedom. V březnu 1949 byl zatčen a vyšetřován v Domečku na Hradčanech. Vojenský soud ho odsoudil ke dvěma letům vězení. Po propuštění z věznice v Opavě jej ještě rok drželi v pracovním táboře v Brně. Domů se vrátil až v roce 1953. Jeho rodinu mezitím komunisté vystěhovali z Prahy do Jičína, kde bydleli ve zrušené zubní ordinaci a potýkali se s finančními problémy. Věra vystudovala obchodní akademii. Po maturitě v roce 1952 pracovala krátce v Hradci Králové a poté v podniku Agrostroj Jičín. Po svatbě bydlela ve Vrchlabí, kde se jí narodila dcera. V roce 1966 se přestěhovala do Plzně, kde v té době žili její rodiče. V západočeské metropoli již zůstala. Našla zde zaměstnání v podniku ČSAO, v němž pracovala až do odchodu do důchodu v roce 1989.