Nadija Andrijivna Rudnycka

* 1948

  • „On tam byl se svojí příbuznou z Verby. Jak je to její příjmení? Ve Verbě je mlýn a oni žili u mlýna. Ona už Věra zemřela. Oni tam tehdy byli tři [v ledové vodě]. Věra nám pak říkala, že se tam velice trápili. A o Fedorčukovi [třetí vězeň] nevím, jestli žije, nebo ne.“

  • „Otec se ženil s mámou a už byl nemocný. Nohy měl opuchlé, [měl špatné] srdce, zadýchával se a ve 37 letech zemřel. Já si ho tak pamatuji, mně bylo pět let nebo trochu více, [už jen, jak pobýval] v nemocnicích. Byl v Ulbárově, tehdy tam byla lékárna. V Dubně u nás nebyla. To říkala máma.“

  • „Vzali ho a on byl v lágrech. Kopal do skal, potom přišel do prázdného pokoje a spal na holé posteli. Potom nějak utekl z toho lágru, přiběhl k Němci a asi nevěděl, že je to Němec, ale chtěl se schovat, tak ho zatkli a vsadili ho do ledové vody.“

  • Full recordings
  • 1

    Dubno, Ukrajina, 12.05.0202

    (audio)
    duration: 29:25
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Já si tatínka už jenom pamatuji, jak byl v nemocnicích

Nadija Andrijivna Rudnycka se narodila 1. června 1948 v obci Myl’cha v Rivnenské oblasti v tehdejším Sovětském svazu. Otec Andrij Fijanovič Dobrovolskyj byl za nacistické okupace nuceně nasazen v nacistickém Německu a nakonec vězněn v obci Sudobychi. V roce 1957 na následky nasazení a věznění zemřel. Pamětnice je tzv. dítě války, což je na Ukrajině označení pro osoby, jejichž rodiče zemřeli kvůli válečným událostem. Nadija Andrijivna je od narození invalidní a v současnosti žije ve městě Dubno na západní Ukrajině.