Helena Sekyrová

„Jirka odjel do Švýcarska. Já jsem měla doma 70 tisíc ve skříňce v nočním stolku a říkám Jirkovi: ‚Hele, říkají, že má být měna, my tady máme ty peníze. Co s nimi?‘ ‚Prosím tě, vykašli se na to. Víš, kolikrát říkali, že bude měna a nic nebylo? Vykašli se na to.‘ Já říkám: ‚No, jak myslíš.‘ Jirka odjel a ona opravdu ta měna byla. Oni ti řekli, že peníze, které máš doma, že je vymění jedna ku pěti, to znamená, že za 50 tisíc bychom dostali pár korun. Pakatel.“

„To nebyla vůbec žádná sranda. To byl konec války na Pankráci. To jsme koukali z okna. Já si pamatuju jeden ten poslední den, že bylo krásně, bylo jaro. Bydleli jsme ve třetím poschodí, měli jsme otevřené okno, já seděla na okně a měla jsem vystrčenou hlavu z okna. Říkala jsem: ‚Jé, mami, těch je. Těch je, mami. Pojď se podívat!‘ Maminka se podívala a opravdu jeden americký auťák [letadlo] za druhým. Oni házeli dolů takové stříbrné proužky z toho letadla dolů. Oni, jak letěli, tak to stříbro jim rušilo vlny. ‚Těch je! Těch je!‘“